Dělat to místo učitelek? Dělat to pro děti.

Dneska v osm ráno jsem naložila do auta sebe, našeho ročního juniora a kupu teplého oblečení, abych včas dorazila k lednímu stadionu, kde třída nejstarší dcery měla dvouhodinovku bruslení. Bruslit s batoletem na zádech jsem si opravdu netroufla, takže proč jsem podnikala tuhle výpravu?

Inu, představte si o něco víc než čtyřicet dětí na ledě (a ne, nemluvím o hokejové přípravce, která je na tom ledě čtyřikrát týdně) a k nim dvě paní učitelky. Počkejte, já nemyslím představte si to tak nějak povšechně a vágně. Představte si to do všech detailů.

Obout brusle.

Zavázat brusle (někteří neumějí ani vázat normální boty).

Najít rukavice.

Obléct rukavice (trefit všechny prsty).

Najít čepici.

Najít moji čepici.

Zapnout helmu.

Otevřít termosku s čajem.

Oloupat mandarinku.

Zavřít termosku s čajem.

Najít záchody.

Rozepnout oteplováky.

Zapnout oteplováky.

Nasadit rukavice (trefit všechny prsty).

Povolit brusle.

Utáhnout brusle.

Najít záchody.

Rozepnout oteplováky.

Zapnout oteplováky.

Nasadit rukavice (trefit všechny prsty).

Najít batůžek. 

Najít sváču.

Otevřít termosku s čajem.

Zavřít termosku s čajem.

Utáhnout brusle.

Povolit brusle.

Najít kapesník.

Rozepnout brusle.

Nacpat brusle do tašky, kde předtím určitě byly jen baletní piškoty.

Najít boty.

Zavázat boty.

Najít záchod.

.

.

.

Posbírat čepice a rukavice.

Identifikovat majitele helmiček.

Je to v podstatě drobnost. Drobnost, kterou já jako učitelka hodně ocením. Paní učitelky jsou v klidu, děti jsou v klidu, víc se toho stihne. Bez Ondrova tatínka by si zase kluci určitě nezahráli tak dobře hokej. 

Ptejte se, nabízejte se (v některých případech se možná zpočátku budete muset i trochu vnucovat), starejte se. Jsou to naše děti. A jako bonus se toho o existenci svého dítěte ve škole dozvíte daleko víc, než když se zeptáte: "Jak bylo ve škole?"