Minilekce

Skoro každá hodina dílny psaní začíná tzv. minilekcí. Ta trvá zhruba deset minut a má dětem pomoci vylepšit jejich psaní. Týká se různých aspektů textu nebo něčeho, co se zrovna vyjeví jako aktuální téma (některé děti například vyráběly v DP plakáty, jedna minilekce byla tedy zaměřena na to, jaké informace vlastně na plakátu bývají a proč jsou důležité). Minilekce mám většinou předem promyšlené a připravené a vycházejí z toho, o čem jsem přesvědčena, že by se zorvna dětem hodilo. Když například více dětí začalo psát vymyšlené příěhy s postavami, věnovali jsme jedu minilekci tomu, co všechno můžeme o postavě čtenářům sdělit, jak ji můžeme popsat a proč je pro čtenáře takový popis důležitý.

Někdy ale minilekce vznikne naprosto improvizačně, z nějaké okamžité potřeby. Na začátku prosince třeba děti napjatě čeklay na příchod Mikuláše do školy a bylo to něco, co zcela poutalo jejich pozornost. Během minilekce jsme se tedy s dětmi snažili popsat atmosféru tohoto čekání - děti to bavilo a popis byl opravdu výstižný a dynamický ("Všichni bláznili." "Běhali jsme a výskali." "Vůůůůbec jsme se nemohli dočkat, skoro se to nedalo vydržet.").

Jestli děti informace (zkušenosti) z minilekce využijí, je pak na nich. Rozhodně není postup takový, že by po minilekci musely ihned použít to, co se naučily. Při minilekcích ale vznikají plakátky, které stále visí všem ve třídě na očích. Když se mi zdá, že by se některému z žáků mohlo hodit něco, čím už jsme se zabývali, vezmu ho k některému z těchto našich plakátů a snažíme se přijít na to, jak by to při svém psaní mohl využít.