Přesvědčovací texty
S páťáky jsme zvládli celkem úspěšně i poslední povinný text tohoto roku, přesvědčovací texty. Psala jsem je už dřív se čtvrťáky, tenkrát jsme jim říkali texty argumentační. Dneska si myslím, že přesvědčovací je mnohem přesnější a pro žáky na prvním stupni taky dostačující. Ale jak všichni víme, psaní je pro nás pořád tak nové, že si netroufám vůbec tvrdit, že tomu budu s chutí říkat texty přesvědčovací ještě za pár let... Co si ale troufám tvrdit je to, že nějaký takový typ textů budu chtít s žáky psát ještě hodněkrát, je to jeden z mých nejoblíbenějších, protože jim dává opravdu hlas, možnost vyjádřit se důrazně k něčemu, co je pro ně opravdu důležité.
Jaké texty tak letos páťáci napsali? Třeba:
- Pomozte Ukrajině!
- Zachraňte ohrožená zvířata!
- Nekupujte psy, raději je adoptute!
- Hodnoťte vědomosti, ne původ!
- Chovejte se ekologicky!
- Přijeďte na fotbalový kemp!
A teď už jak jsem se snažila děti k napsání textů dovést.
1) Přípravná fáze
V přípravné fázi jsem se snažila, aby žáci hledali argumenty pro a proti k různým tématům, dělali jsme jednoduché cvičení "raději bych..." např. raději bych byl farmářem než rybářem, protože... tohle cvičení jsme dělali jako slovní přestřelku i jako písemné cvičení argument - protiargument.
Můžete to vyzkoušet, když pak někdo neví, o čem by mohl psát svůj text, může to mít jako připravenou zásobárnu nápadů. Jinak ale musím říct, že to byla aktivita celkem mimo cíl, vzhlede k tomu, že jsme se pak s dětmi dobrali textů opravdu přesvědčovacích, ne argumentačních. A taky ta témata byla taková... no prostě "jako", "do hry". Nic, co by se dětí opravdu dotýkalo a zajímalo je. Příště bych zvolila přípravu trošku jinou. Ještě nemám přesně rozmyšleno jakou.
2) Mentorský text
Jako vždycky jsme pracovali s mentorským textem, tzn. společně jsme ho četli, snažili jsme se pojmenovat, o co se autor textu snaží, co je jeho cílem, hledali jsme, jak bychom takovému textu mohli říkat.
Na co si příště musím dát pozor, abychom stihli více mentorských textů, myslím, že dva by měly být minimum, tři jsou samozřejmě ještě lepší. Tady nebyl ani tak problém, že by žáci nestihli z toho jednoho textu pochytit, o co jde, jak by měl jejich text vypadat, ale pro některé bylo pak nemožné přijít na vlastní téma. Protože byl mentorský text o záchraně nosorožců, někteří jen vyměnili nosorožce za jiné ohrožené zvíře (ne že by text přesně opsali, to ne, ale myslím zkrátka, že někteří by byli bývali vymysleli ještě něco svého, pokud by měli možnost přečíst textů více).
Text Zachraňte nosorožce ke stažení zde:
3) Kritéria
Jako vždy, když čteme mentorský text, snažíme se společně přijít nejen na to, jaký typ textu to je, ale také hledáme znaky, místa v textu, která nám to pomohla určit. To probíhá společně, děti koukají do svých textů a text zároveň promítáme a ukazujeme si místa, o kterých právě mluvíme. Já se snažím zároveň stručně zapsat to, co děti napadá, pak to většinou trošku "učešu" a děti to dostanou jako kritéria, kterých se mají při psaní držet. Když se pak pustí do psaní, snažím se je vést k tomu, aby do těchto kritérií koukaly průběžně, aby průběžně kontrolovaly, jestli v jejich textu je vše, co tam má být.
Kritéria ke stažení:
4) Rozmýšlení témat
Žáci se nepouštějí do psaní všichni naráz, vědí, kdy už budou muset začít psát, ale vždy je tam nějaká pružnost. Jednak proto, aby mohli dopsat to, co mají právě rozepsané, jednak pro to, aby měli dost času na hledání a rozmyšlení tématu. Témata jsme společně zapisovali na velký papír, rozmýšleli jsme taky dvě otázky důležité pro přesvědčovací texty: na koho můj text bude mířit a o čem ho budu chtít přesvědčit, k jaké akci budu chtít čtenáře přimět.
5) Další minilekce
I v průběhu toho, co žáci začali psát své první verze, jsem ještě zařadila nějaké minilekce vztahující se k přesvědčovacím textům. Tady jsme například třídili věty do dvou skupin, děti samy pak debatovaly o tom, jaký je v nich rozdíl, které by se spíše měly objevovat v jejich textech a proč. I když jsme si řekli, že píší přesvědčovací text, který může a má být nějak emočně zabarvený a je jasné, že představují svůj názor, zdálo se nám všem, že větší váhu texty přeci jen budou mít s informacemi, které jsou konkrétní, které si také čtenář může někde ověřit, může si autory "proklepnout", jestli si něco jen nevymysleli. (Vidíte, jak se nám to psaní úplně přirozeně proplétá se čtením... :-)
6) Zveřejnění
Jako vždy je zveřejnění, publikace posledním krokem. Některé děti přečetly své texty ve třídě, jiné si je vybraly pro své autorské čtení na závěr školního roku pro rodiče. A - jako vždy - někteří právě tento svůj text zveřejnit nechtěli, tak to taky neudělali.