Soutěž do školy nepatří

Je až s podivem, jak se některé věci stále drží při životě, i když by jeden čekal, že už jim dávno odzvonilo. Jsou asi tak hluboko zaryté v naší učitelské tradici, že už je někteří z nás ani nevnímají, nepřemýšlejí nad nimi, berou je jako hotovou věc. Tu věc, kterou přece dělaly generace a generace učitelů před námi, tu věc, kterou prošly generace a generace žáků - a tedy ji děláme dál a dál. 

Jasně, teď mluvím o soutěžích ve škole. A nemluvím o soutěžích obecně, nejsem až tak radikální, že bych chtěla tvrdit, že jakákoliv soutěž, soutěživá hra, dětem škodí a budou jí poznamenané na celý život. Mluvím o soutěžích, které se týkají intelektuálních činností, kde vlastně soutěž jde zcela proti smyslu té činnosti samotné, proti učení. Typickým příkladem jsou soutěže jako "početní král" nebo sbírání korálků za počet přečtených knih, vymysli co nejrychleji slovo na S...

O tom, jestli je v matematice důležité sledovat taky žákovu schopnost spočítat něco velmi rychle, můžeme vést debaty. Můžeme se možná i shodnout, že zařadit do výuky nějakou aktivitu, ve které si žáci "promrskávají" násobilku nebo jiné početní operace, může být užitečné. Rozhodně to ale NEBUDEME dělat formou, která je pro některé děti vysoce stresující, tedy se jim rovnou mozek zadrhne a zablokuje, protože náš mozek není schopen fungovat ve stresu a strachu stejně dobře, jako když jsme v klidu. (Proto mám třeba taky docela velké výhrady k nyní populární technice "formativního hodnocení" Dylena Wiliama losovací dřívka - připadá mi, že minimálně u některých žáků je to stejný stresor, jako jakékoliv jiné běžné vyvolávání "a k tabuli půjde...  a dnes to vezmu od konce abecedy" "UF"). A rozhodně NEBUDEME procvičovat něco takovým způsobem, který fyzicky zdůrazní, které dítě je "rychlík" nebo "šnek". A rozhodně NEBUDEME nesmyslnost takové aktivity zdůrazňovat ještě tím, že vítěze odměníme (sladkostí například - ale o sladkých odměnách by byl úplně samostatný článek) a ostatní budou závistivě koukat. Jako učitelé chceme, aby se v naší třídě dobře cítili všichni žáci, chceme, aby se všichni učili tak, jak nejlépe dovedou. Chceme budovat prostředí spolupráce a sounáležitosti. NEBUDEME si to tedy nabourávat něčím tak.... zbytečným, jako jsou takovéhle soutěže.

Problém je také v tom, že soutěže (třeba i ta čtenářská) mají většinou předem jasné vítěze. Ono prostě není možné, aby se dítě, které přišlo do školy jako úplný nečtenář, dítě, které zápolí s početními operacemi, které mají jiní spolužáci zcela zažité, najednou zrychlilo, vyšvihlo díky soutěži. I kdyby moc chtělo (a věřím, že třeba vidina výletu s paní učitelkou do kina nebo několik nových knih je pro všechny druháky lákavá!), to jeho chtění nestačí, nenastane zázrak, který by žáka skokem posunul vpřed. A soutěž jako taková mu nedává absolutně žádnou oporu, nenabízí mu pomocnou ruku, neučí ho žádným dovednostem, díky kterým by jeho výsledky byly lepší. A tak, myslím, ta prvotní vnější motivace velmi rychle vyprchá a je naopak nahrazena ještě větší demotivací (na tohle téma máme ostatně některé již notoricky známé experimenty). Protože to stejně nemá cenu a smetanu slízne stejně někdo jinej - a nejspíš ten, kdo vyhrává pokaždé.

Myslela bych si, že o takových věcech už není potřeba psát. Osobně bych asi skousla to, že takovéhle "zábavné" soutěže přežívají u kolegyň, které jsou v praxi už velmi dlouho, říkala bych si, že to jednoho dne prostě vymře (odpusťte) nebo odejde do důchodu. Jenomže ono se to drží a prosakuje i tam, kde už by to člověk vážně nečekal. Před nemnoha lety jsem přebírala třídu od kolegyně velmi čerstvě vystudované, kolegyně, která jistě učila výborně, nevyhýbala se ničemu, co nám v moderní pedagogice dává smysl. Přesto jsem asi měsíc každou hodinu matematiky musela odrážet požadavky některých dětí na "matematického krále". On se prostě tak hrává, tak proč si ho nenechat?

Kromě toho, že se soutěží žáci doopravdy neučí, máme tu samozřejmě ještě nějaké vedlejší neblahé efekty. Ať už na dětské sebevědomí, nebo na vztahy mezi jednotlivými žáky ve třídě.

Takže opakuji. Soutěže do školy nepatří a my si jimi NEBUDEME kazit jinak dobrou výuku 😉